170
Jak jasná cesta!… Jak zjevné překážky!… Jak dobré zbraně, abychom je překonali!… — A přece, kolik sejití z cesty a kolik klopýtnutí! Že?
— Ta tenká nitka — vlastně řetěz: řetěz z kovaného železa —, o kterém ty a já víme a který nechceš přetrhnout, ten tě odvádí z cesty a působí, že klopýtáš, ba i padáš.
— Na co čekáš, abys ho přetrhl… a postupoval vpřed!
Bod v jiném jazyce
Dokument vytištěný z https://escriva.org/cs/camino/170/ (23.05.2024)