251
Říkal jsi mi: „Připadám si neschopný nejen pokračovat ve své cestě, ale také spasit se — má ubohá duše! — bez zázraku Boží milosti. Jsem chladný, ba netečný, jako bych byl divákem svého ‚případu‘, kterému na něm vůbec nezáleží. Budou tyto dny neplodné?
A přece, moje Matka je mou Matkou a Ježíš, mohu to tak říci?, mým Ježíšem! A navíc právě teď za mne některé svaté duše prosí.“
Pokračuj ve své cestě, drž se za ruku své Matky a neboj se říkat Ježíšovi, že je tvůj. Jeho dobrota pak rozsvítí jasné světlo ve tvé duši.
Bod v jiném jazyce
Dokument vytištěný z https://escriva.org/cs/forja/251/ (13.05.2024)