14
Dobře víte, děti moje, že naše apoštolská činnost nemá žádný specializovaný cíl – má všechny specializace, protože zahrnuje rozmanitost specializací života samotného; protože povznáší k nadpřirozenému uspořádání a přetváří ve skutečnou práci duší všechny činnosti, jimiž lidé druhým slouží v systému lidské společnosti.
Během posledních staletí se řeholníci aktivního života snažili přiblížit světu (i když vždy jen zvenčí) tak, že se snažili specializovat své apoštoláty a vnášet křesťanského ducha do určitých lidských oblastí – vzdělávání, dobročinnost, atd. Jde o záslužnou činnost, přestože často nebylo jejím cílem tolik utvářet nebo projevovat samotné povolání těchto řeholníků jako spíše nahradit nedostatek iniciativy katolických občanů. Ti, snad protože se jim nedostalo křesťanské formace, se necítili zodpovědní za christianizaci pozemských institucí.
Řeholníci však byli v tomto úkolu (který nebyl specifický pro jejich povolání, nýbrž náhradou) omezení, protože je mnoho lidských oblastí, které, ač důstojné a čisté, jsou zcela neslučitelné s vlastním stavem těchto duší, jejichž hlavním všeobecným posláním je přinášet světu (od nějž se svatě oddělili) svědectví o svém zasvěceném životě. Kromě toho laicismus posledních let (v mnoha zemích, ač katolických) postupně odsouvá řeholníky ze škol i z dobročinných organizací, nebo jim přinejmenším omezuje aktivity, které nejsou přímo náboženské.
Apoštolátem Díla laici bez toho, aniž by cokoli jakkoli suplovali, nýbrž zastáváním pozice – s plným a odpovědným vědomím – v určité oblasti, kterou jim Bůh ukázal jako místo jejich působení v církvi, vykonávají apoštolát, jehož možnosti specializace jsou nepředvídatelné, protože se prolínají s možnostmi lidské práce a společenských funkcí, a který je otevřen všem změnám struktur, jaké by mohly v průběhu času v uspořádání společnosti nastat.
Na tomto místě musím zmínit, že je velmi těžké, aby řeholníci cítili běžnésvětské povolání (kdyby jej cítili, nestali by se řeholníky), a že vzdělávat je v určité profesionální práci je těžké, drahé, nadbytečné a nepřirozené – myslím, že jen velmi malý počet lidí by za takových podmínek mohl dosáhnout průměrné odborné úrovně světských osob.
Dokument vytištěný z https://escriva.org/cs/carta-29/14/ (19.05.2026)