Duch služby

Opus Dei, operatio Dei, Boží práce, vyžaduje od všech svých členů, aby pracovali. Protože práce je prostředek posvěcování a apoštolátu. Proto po celém světě tolik milionů lidí, katolíků i nekatolíků, křesťanů i nekřesťanů, obdivuje a s láskou našemu Dílu pomáhá. A za to vzdáváme díky Pánu.

Mezi vámi jsou také někteří, kteří (protože se cítí dobře připraveni pro aktivní řešení veřejných problémů své země) pracují s plnou svobodou a osobní zodpovědností v politice. Není vás mnoho – běžné procento v civilní společnosti. A jako všichni ostatní členové Díla ve svých zaměstnáních, i práci v této oblasti vykonáváte vždy tak, aniž byste nějak uplatňovali svůj status katolíků nebo členů Opus Dei, nevyužíváte církve ani Díla, protože víte, že nemůžete ani církev ani Dílo vměšovat do pomíjivých věcí. Při práci ve veřejném životě nesmíte zapomínat, že my katolíci si přejeme společnost svobodných lidí (všechny se stejnými povinnostmi a stejnými právy vůči státu), ale propojených ve svorné a efektivní práci na dosažení společného blaha podle principů evangelia, které jsou neustálým pramenem učení církve.

Máte plné právo žít toto své povolání politiků. Jestliže by vám nějaký stát kladl překážky, měl by je klást také členům ostatních asociací věřících a tedy, z téhož důvodu (poslušnost, jíž jsou věřící povinováni vůči církevním autoritám), by kladl tytéž překážky (to je logické) všem praktikujícím katolíkům a tím by jim odpíral plnost práv a odpovědností v pomíjivé společnosti. Není správné zacházet s praktikujícími katolíky jako s občany nižší úrovně, ale v současných dějinách příklady takovéto diskriminace nechybí.