Moje drahé děti, nehledejte za mými slovy více než velikou lásku ke všem lidem, srdce otevřené ke všem starostem a problémům, nezměrné pochopení, které nezná diskriminaci ani exkluzivismus. A chápejte, že to není strach (protože se nebojíme ničeho a nikoho, ani Boha, který je naším Otcem), nýbrž pocit odpovědnosti za to, že jednoho dne musíme složit účet Pánu za své spoluvykupitelské poslání, a to nás nutí (caritas enim Christi urget nos⁵¹), abychom neochabovali, abychom vždy byli neuspokojeni dosaženými úspěchy, abychom neusnuli na vavřínech!

V horlivosti neochabujte, duchem buďte horliví⁵², dobře využívejte čas⁵³, protože život je krátký. Dokud tedy máme ještě čas, prokazujme dobro všem, ale zvláště těm, kdo vírou patří s námi do stejné rodiny⁵⁴. Naplňte láskou tento náš ubohý svět, protože je náš. Je dílem Boha, který nám jej dal za dědictví: Dabo tibi gentes hereditatem tuam et possesionem tuam terminos terrae⁵⁵. Pamatujte, že možné může udělat kdokoli, ale Bůh náš Pán nás žádá (a dává nám k tomu svou milost), abychom dělali věci zdánlivě nemožné.