Musíme pro Krista získat veškerou lidskou hodnotu, která je ušlechtilá: Mějte zájem o všechno, co je pravdivé, co je čestné, co je spravedlivé, co je nevinné, co je milé, co slouží dobré pověsti, a o každou zdatnost nebo činnost, která si zasluhuje chvály³⁴. Jakoukoli věc, která se objeví v životě lidí, musíme bez prodlení přivést k Bohu a odhalit tak její božský smysl. Proto, jak jsem vám tolikrát opakoval, je třeba, abyste nikdy neztratili nadpřirozený pohled. Cokoli mluvíte nebo konáte, všecko dělejte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci³⁵.

Stále navázáni na pozemské struktury, vždy aktuální, nebudete nikdy potřebovat, jak se dnes říká, aggiornamento, protože v každém okamžiku budete mít odpovědnou a chápavou naději pro celý svět v každé době a budete vyžadovat, aby byly zajištěné hodnoty svobody, důstojnosti člověka, vždy s vůlí k jednotě a k lásce v této službě.

Pán tomu chtěl, abychom svým povoláním vyjadřovali onen optimistický obraz stvoření, onu lásku ke světu, která pulzuje v křesťanství. Nikdy nesmí chybět radost, ani ve vaší práci, ani ve vaší snaze o budování pozemské společnosti. Ale zároveň se jako Kristovi učedníci, kteří ukřižovali svoje tělo i s jeho vášněmi a žádostmi³⁶, budete snažit udržet živý význam hříchu a jeho velkorysé nápravy, navzdory tomu falešnému optimismu těch, nepřátel Kristova kříže³⁷, kteří vše zakládají na pokroku a lidské schopnosti.

Ti se dopouštějí velkého prohřešku opomíjení hříchu, o němž si někteří dokonce myslí, že už není třeba se jím zabývat. Neuvědomují si, že hřích je součástí vykupitelského plánu, že pšeničné zrno, aby vzešlo, musí padnout do země a odumřít³⁸. Jejich konec je záhuba, jejich bůh je břicho a vychloubají se tím, zač by se měli stydět, mají zájem jenom o věci pozemské. My však máme svou vlast v nebi, odkud také s touhou očekáváme spasitele, Pána Ježíše Krista. On přemění naše ubohé tělo, aby nabylo stejné podoby jako jeho tělo oslavené. Způsobí to jeho moc, kterou si může podřídit všecko³⁹.