Hlásat pravdu bez odpočinku

To nejhorší na světě je, děti moje, že se tolik lidí dopouští různých barbarství a ani o tom neví. Šiřte neúnavně pravdu, opportune, importune⁶⁸, i když nám někteří nebudou věřit, nebo nebudou chtít věřit. Quidquid recipitur ad modum recipientis recipitur – proto nám nevěří. Můžeme jim podat víno ze svatby v Káně, které se stalo svědectvím prvního Ježíšova zázraku, prvního veřejného projevu jeho božství, které se ve svědomí těchto lidí promění v ocet. Ale neustávejme v podávání dobrého vína, v šíření pravdy! Jako Ježíš, každý z nás – ipse Christus – musí mít možnost říct: Proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě⁶⁹.

Děti moje, nechte lhaní a každý mluvte se svým bližním pravdu. Patříme přece k sobě všichni jako údy⁷⁰. My, a zde se dobře hodí slovo my (zažili jsme to na vlastní kůži), něco víme o bolesti pomluv, lží a nactiutrhání – přívaly bahna vyvolané někdy katolíky, a dokonce kněžími. Omnia in bonum!: Jako Nil, který se vylil z koryta, naplavil všude okolo bláto, a když voda opadla, zanechala zúrodněná pole; i nás, děti moje, tyto přívaly špíny naplnily plodností.