Apoštolát ve výkonu občanských povinností a práv

Znovu vám říkám, děti moje, že zvláštní apoštolát, který máte vykonávat, budete vykonávat jako občané, s plnou a upřímnou věrností státu, v souladu s učením evangelia a apoštolů⁶³; s věrnou poslušností civilním zákonům; dodržovat všechny občanské povinnosti – nevyhýbat se přitom plnění žádné z povinností a respektovat všechna práva ve prospěch celku a žádné nerozumně nevylučovat.

Živý příklad respektování občanských práv nalezneme v postoji svatého Pavla, jak o něm píše kniha Skutků. S mužnou pevností, která by se moralistům mohla zdát jako arogance, ale která je statečností, apoštol upozorňuje, když je to třeba, na své postavení římského občana a bez jakékoli falešné pokory vyžaduje, aby se s ním tak jednalo: Dali nás veřejně zmrskat bez vyšetřování – nás, římské občany! – a zavřít do žaláře. A teď by nás chtěli jen tak v tichosti odeslat pryč? A to zas ne! Ať sami přijdou (liktoři) a nás vyvedou⁶⁴.

S touto jistotou mluvil k filipskému žalářníkovi. A krásný a plný lidské velkomyslnosti je rozhovor, který Pavel, když má být bičován, vede v Jeruzalémě s tribunem: Když ho však už přivázali řemeny, řekl Pavel setníkovi, který stál u toho: Copak smíte bičovat římského občana, a ještě k tomu bez soudního řízení? Jakmile to setník uslyšel, šel k veliteli a hlásil mu to: Co to chceš dělat? Ten člověk je římský občan! Velitel tedy přišel k němu a zeptal se ho: Pověz mi, jsi římský občan? On odpověděl: Ano! Velitel mu na to řekl: Já jsem zaplatil za toho občanství velké peníze. A Pavel řekl: A já ho mám už od narození⁶⁵. Ději moje, komentáře jsou zbytečné – vezměte si z toho příklad.