Když budete pracovat tímto způsobem, společně se svými spoluobčany, budete tak vytvářet prostředí, aby věci nebyly nařizovány bez vyjádření legitimního smýšlení společnosti, budete moci křesťansky orientovat legislativu svých národních společenství, především v těch oblastech, které jsou pro život klíčové: zákony o manželství, o vzdělávání, o veřejné morálce, o vlastnictví, atd.

Jak může být křesťanskou legislativa, v níž je úcta k rodině založena na rozvodu? Jakou logiku můžeme nalézt v některých společnostech, které se pyšní svou náboženskou diverzitou a nepřipouští tuto diverzitu ve veřejných školách, kde by každý žák měl mít právo na náboženské vzdělání v souladu se svou vírou?

Nevidíte, že soukromé vlastnictví (s omezeními, jaká vyžaduje společné blaho) je nástrojem svobody pro člověka, věc, kterou je třeba zahrnout mezi zásadní pro vývoj lidské osoby a rodiny? Země, kde se nerespektují tato práva, nejsou země katolické, ani lidské. Vidíte, o čem mluvím? V těchto a v dalších základních bodech budete muset bojovat, a dobře bojovat!